Další grandslamovou zastávkou byl norský Stavanger, dějiště loňského Mistrovství světa.
Turnaje tady mají dlouholetou tradici a vše je naprosto perfektni. Velkou raritou je umístění
hřiští přímo v přístavu, takže se klidně během zápasu stane, že odplouvá obrovská Queen
Victoria a několikrát na rozloučenou zahouká svou nepřeslechnutelnou sirénou (přestává se
hrát a citlivější jedinci si zacpávají uši).

Los ve skupině k nám tentokrát nebyl příliš přívětivý, přestože jsme dostaly samé Evropanky,
nebyl zde žádný outsider. První zápas jsme si daly hned ve třech setech s Řekyněmi
Arvanity-Tsirtsianni, prohra. Druhý zápas proti nejlepším Evropankám, Němkám Goller-
Ludwig se odehrál ve dvou setech, prohra. Rozhodnout o postupu ze skupiny tak měl další
den až zápas s dalšími Němkami Brink Abeler-Grun (nově složená dvojice, jedna výborná
hráčka plážového a druhá šestkového volejbalu). Rozhodovalo se až ve třetím setu, po
odvracených několika matchballech jsme jej vybojovaly my. Po pravdě to byla protrápená
výhra, ale jak se ukázalo později ,velice důležitá.

Vyhlidky na dobrý los do pavouka byly chabé, několik favoritů prohrálo a šance,že chytneme
mistryně světa nebo dobré Brazilky byla velká. O to větší jsme měly radost, že naším dalším
soupeřem se staly Italky Cicollari-Menegatti (loni tato dvojice dosáhla skvělého výsledku
v čínské Sanyi, 4.místo). Začaly jsme se prát až po prohraném prvním setu a vyhrály
v tiebreaku. Na naše vítězství koukaly soupeřky pro další kolo, nám letošní sezónu souzené,
Rakušanky Montagnolli-Hansel. Pro letošní rok to byl už čtvrtý zápas a dalo by se říct, že
v tomhle šlo zatím o nejvíc – o postup do osmičky. Jednoznačně první set pro
vystřídal jednoznačný set pro nás a ve třetím jsme se tahaly až do konce..Vitězstvi pro
naše barvy bylo opravdu sladké:o) A o postup mezi nejlepší čtyři na nás vyšly Holandanky
Wesselink-Meppelink, mladá agresivni dvojice. Po chybách v koncovce prvniho
druhý a třetí set pouze v naší režii a my se tak mohly radovat z postupu mezi nejlepší čtyři
dvojice.

Taktika byla jasná, užít si oba zápasy a nedostat na prdel, přece jen naše soupeřky
nejednou vyhrály světovku. Soupeřem v semifinále nám byla dvojice nasazená jako číslo 3
Brazilky Antonelli-Talita. Po prvním opět prohraném setu, jsme přestaly dělat zbytečné chyby
a na kontě nám naskakovaly bodíky, až jsme se propracovaly k vítěznému setu.
jsme začaly špatnou ztrátou a pak už jsme rozjeté Brazilky nedokázaly zastavit a prohrály.
Velice podobný průběh měl zápas o třetí místo s olympijskou vítězkou May-Treanor a její
novou parťačkou Branagh, dobře jsme hrály pouze druhý set, který jsme také vyhrály, ale
v prvním třetím to byla jejich hra kočky s myší.

I když jsme se rozloučily s turnajem dvěma prohrami, je to výborný výsledek. Ostudu jsme
neudělaly ani s těmi nejlepšími a zjistily, že pokud budeme hrát precizně i s
se dá vyhrát. No a rozhodně jsme si připsaly na konto jeden rekordík – během 4 dnů, jsme
odehrály 8 zápasů z toho 7 třísetových a ověřily si, že naše fyzička to zvládá, což je
zjištění:o)